"Jednou zažít velkej nával
za zvuku bubnů víření,
synkopickej tep a kravál
křižovatek míjení"
(Zázraky)

Na podzim 1981 se tehdejší studenti medicíny Zdeněk Hříbal a Tomáš Poláček a o pár let mladší Martin Keller dohodli, že společně založí folkovou kapelu. Dlouhodobě ovlivněni tvorbou Marsyas, Vladimírů Mišíka a Merty a dalších vzorů nacvičili pár převzatých písniček. Základem repertoáru se však postupně staly písničky Františka Stralczynského, Tomášova kamaráda z dětství, který si v té době prodělával první rok vojny. V prvním půlroce hrála kapela hlavně pro potěchu přátel, Zdeněk přišel s názvem Bonsai a trojici zakladatelů doplnila mladičká Alena Suková, jejíž hlas definitivně dotvořil charakteristický zvuk kapely. Projev Bonsai dozrával častým hraním na studentských akcích různého druhu. Melodické písničky Františka Stralczynského a Tomáše Poláčka v bohatých vokálních aranžích barevně doprovázely dvě akustické kytary a jednoduchá rytmika. První veřejné vystoupení se odehrálo v dubnu 1982 v dnes už neexistujícím klubu Dvojka na Vinohradech, kdy kapela vystoupila jako host klubového pořadu Vladimíra Mišíka. V roce 1983 prošla kapela až do plzeňského finále festivalu Porta, kde získala jednu z hlavních cen v interpretační soutěži. Na podzim 1983 nahradil František Stralczynský v sestavě Martina Kellera a v roce 1984 se podařilo úspěch na Portě obhájit. Kapela se stala vyhledávanou a následovaly tři roky naplněné klubovými vystoupeními, festivaly, ale také dalšími obměnami složení, způsobenými postupným odchodem Tomáše a Zdeňka na vojnu. Závěrem tohoto období rozšířila Bonsai zvuk o elektrofonické nástroje, kytaru Jiřího Podzimka a klávesy Hany Navarové. V roce 1987 kapela natočila jedinou studiovou nahrávku - singl s písničkami Zázraky a Jinotaje, který vydal Supraphon v edici Dostavník. Krátce poté odešla Alena Suková a nahradila ji herečka Eva Kulichová. Kapela se definitivně rozešla v roce 1989. Pokus o znovuzrození se zpěvačkou Simonou Dolejšovou v roce 1990 nevyšel, nicméně v červenci 1990 se Bonsai v ryze pánské improvizované sestavě zůčastnila plzeňské Portě jako jeden ze soutěžících v interpretační soutěži. Na základě příznivých ohlasů hudebních publicistů se znovu objevuje myšlenka dát Bonsai znovu dohromady, a to i s Františkem Stralczynským. Tato snaha však končí na úrovni zkušebny.  V listopadu 1990 se pak  poprvé schází základní sestava Bílé nemoci.